Jak se staví datová centra
Nuda, nuda, šeď, šeď?
Většina datových center, postavených „na zelené louce“ navenek připomíná nudnou skladištní halu, kterých je třeba na prvních kilometrech D1 k vidění bezpočet. Jenže ne vždy datová centra vypadají jako skladištní haly. Třeba Pionen Data Center ve Švédsku je vybudováno v protiatomovém bunkru z dob studené války uvnitř jeskynního systému. Architekti si zde navíc dali záležet, aby interiér vypadal téměř jak podzemní sídlo legendární Sekce 1 ze seriálu Brutální Nikita. Své servery zde má schováno i legendární WikiLeaks.
V jeskyních se skrývá i Iron Mountain Center v americké Pensylvánii. Je zbudováno v bývalém vápencovém dole a vlastností vápence je využito i pro jeho chlazení. Studenou válku a bondovky připomíná také InfoBunker Collocation Facility v Iowě. Bývalý protiatomový bunkr U. S. Air Force v sobě skrývá rozsáhlý podzemní komplex se zásobami nafty pro motorgenerátory na 6 dní a s 64 hl pitné vody pro obsluhu datového centra.
Datové centrum není jen „barák“
Datové centrum je vlastně takovým pomyslným rájem, kam se server může dostat. Nabízí totiž nepřetržité chlazení, napájení, automatické protipožární systémy, které každý požár uhasí během pár sekund za využití inertních plynů, nonstop fyzickou ochranu a samozřejmě plně zálohovanou vysokorychlostní konektivitu do internetu. Každé datové centrum je navíc z principu stavěno mimo zátopové či seizmicky aktivní oblasti a v místech, kde je dostatečná kapacita zdrojů elektrické energie. Některá datová centra, jako např. Emerson Data Center v Missouri, mají dokonce i vlastní autonomní zdroje elektřiny – tohle má konkrétně na střeše přes 3 000 m2 fotovoltaických panelů s celkovým výkonem 100 kW.
Citi Data Center ve Frankfurtu k chlazení používá reverzní osmózu a jako tepelnou izolaci střechy a stěn má použity zelené, zatravněné plochy. Právě samotné chlazení datových center je dnes de facto samostatným vědním oborem. Google dokonce jedno ze svých datových center postavil ve finském pobřežním městě Hamina a k jeho chlazení využil 450 metrů dlouhý tunel, který přivádí do chladicích systémů chladnou mořskou vodu z finského zálivu.
Pokud se týče vnitřního uspořádání, pak zde samozřejmě nacházíme různě veliké datové sály, od obrovských se stovkami racků (které mohou být na přání zákazníků dodatečně zabezpečeny klecemi) až po stavebně zcela oddělené privátní datové sály doprovázené případně i zázemím v podobě konfiguračních místností, menších kanceláří či skladů k pronájmu jakožto individuálních řešení pro nestandardní požadavky zákazníků.
Datové centrum v bezletové zóně, kde bez skenu obličeje nedáte ani ránu
Dobu studené války však umějí připomenout i některá dobře ukrytá datová centra v Česku. Jedno z nich – naše datové centrtum DC TOWER - skrývá areál žižkovského televizního vysílače. Při budování datových center jsme využili zvláštní prostory, kde byly dříve ukryty a chráněny analogové vysílací technologie. Tyto prostory již svému původnímu účelu neslouží, ale jejich některé vlastnosti jsou stále užitečné.
Například lokalita pro žižkovský vysílač byla pečlivě zvolena již v roce 1984 a Mahlerovy sady nebyly vybrány náhodou. Dodnes také je budovou strategického významu a podobně jako třeba JE Temelín se nachází v bezletové zóně, mimo zátopové oblasti a na velmi pevném podloží. Pod povrchem země k němu vedou hned 3 nezávislé VN okruhy napájení a desítky optických kabelů. Kromě toho datové centrum disponuje i záložními motorgenerátory se zásobou nafty na 50 hodin a přísným SLA na její dodávku. Díky kombinaci primárního a záložního napájení nedošlo od roku 1992, kdy byl objekt vysílače uveden do provozu, ještě nikdy k výpadku napájení.
Za zmínku stojí i fyzická kontrola přístupu do datového centra. Každý zákazník, který zde má uloženy své servery, musí předat seznam konkrétních zaměstnanců, kteří k serverům budou mít povolený přístup. Každý z nich pak obdrží čipovou kartu, „odevzdá“ otisk prstu a je mu pořízen sken obličeje. Pokud jeden z těchto tří faktorů autentizace při pokusu o přístup k serverům selže, není zaměstnanec do nitra datového centra vpuštěn.
Budoucnost serverů je v datových centrech
Počet datových center rok od roku roste raketovým tempem, stejně jako jejich rozloha. Vůbec největší datové centrum otevře své brány letos. Bude jím Range International Information Hub v čínském městě Langfang, které nabídne podlahovou plochu o rozloze 0,59 km2. Pro srovnání, je to podobná rozloha jako má americký Pentagon anebo osm Pražských hradů. Dosavadní prvenství přitom držel komplex devíti budov Switch Las Vegas Digital Exchange Center dokončený teprve loni, avšak s jen třetinovou rozlohou.