Kabel
Základné přenosové vedení propojující zařízení v síti. Podle typu média se dělí na metalické (přenosovým médiem je kovový, obvykle měděný vodič) a optické (přenosovým médiem je optické, skleněné nebo i plastové, vlákno). Každý typ kabelu má jiné vlastnosti, dosah, použitelné přenosové rychlosti a odolnost.
1. Metalické kabely:
- Koaxiální (souosý) kabel. Tvoří jej centrální vodič, obalený dielektrikem a opletený stíněním. Používal se ve starších verzích počítačových sítí, např. Ethernet, Arcnet apod. Dnes se využívá zejména pro přenos vysokofrekvenčních analogových signálů.
- Kroucená dvojlinka, angl. Twisted Pair. Tvoří jej dva či čtyři páry dvou symetricky zkroucených vodičů (zkrut může být nepravidelný, čímž se dosahuje lepších přenosových vlastností páru). Kabely mohou být stíněné, opletené i nestíněné. Využívají obvykle konektor RJ-45. V počítačových sítích jsou dnes nejrozšířenějším typem metalického vedení. Dosah kabelu bývá cca do 100 m.
- Twinax/DAC, zkratka z angl. Direct Attach Copper, doslova přímo připojená měď. Kabel je podobný koaxiálnímu, středový vodič je však nahrazen dvěma zkroucenými vodiči. Používá se pro vysokorychlostní přenosy na krátké vzdálenosti, cca do 7 m. Vyhýbá se tak potřebě drahých optických modulů, které by bylo třeba pořídit při optickém propojení.
2. Optické kabely tvoří jedno nebo více optických vláken, která přenášejí světlo. Vlastní vlákna jsou chráněna obalovými vrstvami. Konstrukce kabelu se liší podle použití: vnitřní, venkovní, samonosné, zafukované. Podle typu použitého vlákna se optické kabely dělí na:
- mnohovidové (Multimode). Vlákna mají větší průměr a mohou současně přenášet více světelných paprsků (vidů). Jsou vhodné pro přenos na kratší až střední vzdálenosti (cca stovky metrů).
- jednovidové (Singlemode). Vlákna mají velmi malý průměr (cca 9 mikrometrů) a přenášejí pouze jediný světelný paprsek (vid). Umožňují přenášet optické signály na extrémně dlouhé vzdálenosti (stovky i tisíce km).
Související pojmy
Síť