Umělá inteligence
Obor informatiky, který se snaží vytvořit stroje nebo systémy, jež napodobují lidskou inteligenci. AI je stroj a program či soustava programů, který se učí z dat a rozhoduje podle vzorců, které v nich rozpozná. AI tvoří několik vrstev. Základem je tzv. model. Obsahuje vzorce a pravidla, která se AI naučila. K učení AI slouží tréninková data. Jsou to příklady, texty, obrázky či zvuky, z nichž se model učí. Způsob, jakým se model z dat učí, je dán algoritmem učení. Další část AI nazývaná inference (výstup) říká, jak použít naučený model v reakci na novou situaci, např. jak odpovědět na otázku.
Rozeznáváme tři úrovně AI, které specifikují, jak blízko je AI skutečné lidské inteligenci:
• Úzká AI. Označovaná ANI, z angl. Artifical Narrow Intelligence, je jednoúčelová. To znamená, že umí plnit jen jednu skupinu úkolů, např. generovat texty. Nechápe souvislosti a neumí se naučit nic jiného bez nového tréninku. K typickým představitelům patří většina soudobých modelů jako je ChatGPT, Google Translate apod.
• Obecná AI. Označovaná AGI z angl. Artificial General Intelligence, má být schopna učit se, myslet a chápat jako člověk. Měla by umět zvládnout jakýkoliv úkol, má se na mysli intelektuální, který zvládne člověk. Měla by umět přecházet mezi obory, chápat nové situace, a dokonce klást sama otázky. AGI zatím neexistuje, ale vývoj intenzívně probíhá.
• Super inteligence. Angl. Artificial Superintelligence, ASI, by měla být chytřejší než jakýkoliv člověk. Měla by mít lepší paměť, rychlejší myšlení, přesnější logiku, schopnost plánovat, chápat a tvořit. Zatím neexistuje, ale v teoretických scénářích by se mohla zabývat řešením vědeckých problémů, např. lékařských nebo fyzikálních.